O lásce toho bylo již mnoho zmíněno a vytvořeno - různá doporučení, kauzy, romány, poezie, filmy, lidová vyprávění, obrazy, sochy... artefakty, objekty, fantazie i četné dokumentace od aktivit prvotních kontaktů přes vyznání až po vzpomínání, úmrtí a truchlení. Láska je věčné téma s nekonečnými projevy jejího vyjádření. Jednou z možných forem lásky je její partnerská / manželská podoba. A také sama láska k životu, v němž neustále jeden okamžik rozhoduje o všech dalších, je nezbytná pro její naplnění. Možnosti seznámení se hypoteticky vyskytují kdykoli a kdekoli, což poukazuje na skutečnost, jak může být láska všudypřítomná, přirozená a mocná. Tak proč je tak těžké ji někdy nalézt a realizovat? Není v moci jedince si ji vnést do života jen na základě vlastních hodnot a rozhodnutí. Je k ní zapotřebí relativně rovnocenný zájem ze dvou stran. Tento fakt činí z každodenní šance na lásku poněkud fatálnější záležitost. To svádí spatřovat (vědomě i nevědomě) v lásce aspekty jistého odosobnění spojeného s nadějí a nárokem, že láska k nám někdy osudově přijde. Nepřijde, pokud se jí dostatečně neotevřeme, a místo čekání jí různými možnostmi nevykročíme naproti - uvnitř sebe sama i účastnictvím v sociálním/společenském kontextu. Pokud jí v sobě nevytvoříme odpovídající intimní prostor. A ten se pohybuje na škále od užití si jednorázové sexuality až po celoživotní každodenní soužití. Individuálně vyladěné osobní dispozice a adekvátní možnosti jejich realizace v repertoáru seznamovacích aktivit je prospěšné probrat s psychoterapeutem a psychologem. Ne každý má v sobě odpovědně zakódovaný prekoncept k dlouhotrvajícímu vztahu a jeho závazkům. Buď z hlediska vztahové nevyzrálosti, nebo na základě preferencí svobodných voleb k vlastním životním seberealizačním projektům. Zorientování se v sobě pomůže ujasnit si, co vlastně od kontaktu a seznamování s druhým očekáváme - jednu noc, intimní nezávazné kamarádství či občasný flirt, přátelství nebo vážnou známost s aspirací na rodinný život? Každá z těchto časoprostorových forem sdílení v sobě zahrnuje možnost přetváření jedna v druhou i zcela odlišné (poněkud separované) způsoby chování, myšlení a prožívání. K zamyšlení nepostačí seznam výhod a nevýhod. V podstatě platí, co nemůže poskytnout životu přátelství, single stav nebo nezávazné kamarádství, to může případně vytvořit stabilnější párové soužití a naopak. Dalším klíčovým krokem je uvědomení si vlastních reálných osobnostních kvalit a životních souvislostí. Každý máme své přednosti a talenty, ale také nedostatky a slabá místa. Proto je vhodné si upřesnit, co lze konkrétněji očekávat a co nikoli, což se nerozporuje s tím, že život má také svá nečekaná tajemství, překvapení a zvraty. V seznamovacích aktivitách má svou působnost a setrvačnost první dojem, často vzniklý na základě různých fotografií, ať je založený na tzv. pravdivejších faktech či nikoli, podléhá sám o sobě (podobně jako celá iniciační fáze seznamování) mnohým psychickým zkreslením a sebeklamům. Je dobré mít na paměti, že i sama podobenka (úřední občanská i selfie) je vždy více méně fikce. Pouhým momentálním výrazem a záběrem lze chtě/nechtě fotograficky projevit značné zkreslení skutečnosti pokud jde o tzv. typ člověka, jeho osobní charakteristiku, stav mysli a emocí nebo i věk (úřední i biologický) s rozdílem plus-mínus až desítky let. A tak se z "jistého" člověka poté v reálu vyklube "jiný" člověk, kterého každý jiný vnímá též jinak. Tak, jak je bohatě organicky variabilní skutečnost sama, již jsme všichni nedílnou součástí - a zexaktnit ji zcela nelze. Fotografie též nabízí statický pohled, na rozdíl od vícerozměrového vnímání v dynamice reálu. Mnohem důležitějsí sběr informací o druhém lze vyčíst s písemné korespondence (e-maily, sms, seznamovací aplikace se vzkazy, on line texty a přehrávky, dopisy) i v rámci reálného setkávání (kulturní, sportovní, zábavně společenské, relaxační i edukativní akce, smluvená randění i náhodné seznamování se). Obojí má svoje individuální preference v osobní angažovanosti, dále pak významovou důležitost a četnost v kreativitě projevu, v interakčních procesech postupného dorozumívání, v utváření důvěry a vyváženého rozvíjení oboustranného zájmu včetně budování interpersonálních hranic a vzájemného respektu. Na lásku i rozchod má každý právo, nemusí si je podmíněně zasloužit. Přesto jisté okolnosti lásce, právě tak i pozitivně konstruktivnímu rozchodu nebo porozumění nezdaru najít spřízněnou duši, nahrávají, a jiné je naopak téměř vylučují. Úspěšnější efekty přinášejí zejména tyto skutečnosti: - vyřešená minulost předchozích vztahů, - odidealizování a zbavení se fixace na určitý typ, atraktivitu, celkový image, - odstranění stereotypních požadavků na materiálně finanční profil, životní styl a standard, - neuspěchat očekáváník chtěné budoucnosti, - umění žít bez partnera ve spokojené soběstačnosti a nezávislosti, - psychická vyrovnanost a relativně vyvážená zaměstnanost v pracovních i volnočasových aktivitách, - vybalancování individuální i sociální potřeby ve vztahu k druhému, - důvěryhodná komunikace s upřímnou autenticitou, - schopnost a zájem naslouchat a sdílet informace, - adaptace na jakoukoliv změnu a potenciál k adekvátním řešením životních situací a konfliktů, - objevovat a poznávat jedinečnost druhého a jeho životní příběh, - respektovat přirozenou rozdílnost v individualitě každého a nabízet míru tolerance, než hodnotit, soudit, kritizovat, fantazírovat, doporučovat, radit, striktně vyžadovat, srovnávat nebo se stylizovat do mediálně sociálních vzorů. Psychické stavy žárlení, lhaní, egoistické požadavky a manipulace, různé formy drogových závislostí, nečestné chování a podvody, závazky plynoucí ze stavu zadané osoby, značné finančně materiální potíže, časoprostorové nároky, fyzické a psychické násilí, nelečené psychické indispozice a diagnózy - to vše lásce nedovolí žít. Chtěné i nechtěné rozchody bývají spojené s psychickou zátěží je obstojně ustát s minimalizací rizik a ztrát. Fyzická a materiální separace neznamená současně psychické odloučení a jeho vnitřní přijetí, co by vyrovnání se s danou situací. Vhodným průvodcem a spoluřešitelem v tomto období bývá často spolupráce s odborníkem - psychoterapeutem a psychologem, kteří pomohou rozchodovou/rozvodovou i jinou situaci nejen zvládnout, ale také z ní vyvodit poznatky případně k dalšímu spokojenějšímu partnerství a životu.
DK