Část II.
Naše JÁ jako primární bod řízené imaginace.
Jaký symbol nebo metafora by právě teď vyjádřily vaše sebepojetí? Síla našeho JÁ je magnetem, která v koučování osobního rozvoje může skrze současnost zpřítomňovat i minulost a budoucnost. Například si můžete zavřít oči a vrátit se do doby či do situací, v nichž jste se cítili šťastní, sebevědomí, mocní a spokojení. Mnohé vzpomínky mají navíc tendenci se pozitivně zabarvovat, a právě v tomto smyslu jich lze účelně využít i pro imaginativní aplikaci k povzbuzení a konstruování osobních progresivních změn. Příliš časté prodlévání či návraty do osobní historie a snění však sílu našemu JÁ spíš odebírají. Každá reminiscence má nejen svůj časoprostorový rámec vzniku, ale i limit správného znovuprobuzení. V opačném případě se stává jen další balastní vrstvou, expanzí mozkového objemu, které komplikují selekci a zpracování informací. Metodickým průvodcem jak je od sebe odhodit může být například afirmační formulka typu: „všechno, co pro mne existuje – existuje právě teď (a tady).“ Pokud máte praxi v meditaci nebo kontemplaci, moment myšlenkového chaosu se rychleji promění v zostřené vědomí na klíčové situace v zážitku mikroklimatu koncentrovaného úsilí. A minulost se stává zamčenou zónou. Skutečností je pouze to, co máme v daném okamžiku k dispozici. Řada technik řízené imaginace se však v psychoterapii rovněž pečlivě zajímá o tzv. vyrovnání se s negativní minulostí. Pozornost je věnována vině, omylům, zklamáním a odpuštěním nebo i tzv. nedokončeným úlohám. Například mnoho vzkazů tak proudí imaginárními toky ex post, než zazní poslední tečka řešení a rozhodnutí. Síla JÁ pak vytryskne jak gejzír, když se člověk pozvedne z popela a uchopí svojí jedinečnou příležitost vyhlásit okamžik časového rozpadu problému, očistné katarze a cenného poučení. Co byste nyní udělali jinak, kdybyste totéž mohli udělat znovu? Propojení zpracované minulosti s vizí/cílem může vyvolat až dravou komplexní angažovanost. Ale vždy platí, že je to pouze jen jeden jediný okamžik, co změní celou skutečnost – bod uvědomění si propracovaného pozitivního rozhodnutí s následnou realizací jednotlivých kroků. To je také psychický stav, ve kterém se střetává či propojuje psychoterapie s koučováním. Jeho odborné načasování ve spolupráci klienta a psychologa (psychoterapeuta, kouče) nese svoje plody ve vší autenticitě projevů. Psychologické nástroje směřují klienta v edukaci k tomu, že život, probíhající v permanenci našich rozhodování, je vlastně sérií prožitků sebe sama skrze hypotetický či vnitřně imaginovaný cíl. Během jediného dne absolvujeme obrovské množství rozhodovacích dění s variabilitou šíře následků. Někdy se rozhodujeme rychleji, a někdy několik dní, měsíců a let. Imaginování komponent, ze kterých rozhodování vyvěrá, přispívá k jeho efektivitě a kvalitě. Otevřete své JÁ světu (soukromému i veřejnému kontextu) a pokuste se zachytit signály či podněty, které k vám z něho přicházejí. Co a jak ve vás aktivují a co ne? Silné JÁ žije v tomto procese ze svobodných voleb. Realizuje se bez vnějších donucovacích aparátů nebo zcestných manipulací a jejich mocí. Význam edukativních aktivit v koučování i psychoterapii, zaměřených na zdravé sebevědomí a osobní rozvoj, je v přesvědčení, že disponujeme potenciálem měnit skutečnost dle sebe a všechno, co potřebujeme k životu je primárně uloženo v nás samotných. Odpovědné JÁ je v akci rozhodování rovněž často nesprávně vnímáno jako odlitek z formy zvýšených nároků na sebe sama. Omezující břemeno utkané z rozšířených kompetencí. Odpovědnost je tak prožívána jako tíha, která táhne k zemi. Silné JÁ ovšem odpovědnost příliš neřeší. Už se s ní narodilo. Bere ji jako samozřejmý a směrodatný prvek života v jakémkoli provedení, sebeprosazení, strategickém kalkulu i v náhle vynořené chuti participace a risku v domněnce, že to za to stojí. Promítněte si teď v mysli konkrétní rozhodnutí, co byste mohli udělat, vymyslet, naučit se co v nejkratším časovém horizontu? Programujte svoji energii efektivně, pozitivně a příjemně.
DK